Most stále nemá trvalou expozici o zaniklém starém městě. Bude do roku 2028?

Výstavní síň přibližující místní historii mívají i vesnice. Město Most s jedinečnými dějinami zatím takový sál nemá. První pokus o nápravu skončil nezdarem. Dopředu se tlačí další, ambicióznější záměr. Nelze vyloučit, že nakonec vzniknou expozice dvě a budou na sebe navazovat.

Pamětnice Květa Vinczeová vyrostla ve starém Mostě. Chodila do školy v ulici Teplická. V roce 1969, kdy jí bylo osmnáct let, poznala svého budoucího manžela a ještě v tomtéž roce měli svatbu na Mírovém náměstí. O rok později se odstěhovali do Chomutova, kde paní Květa bydlí dodnes. „Nikdy nezapomenu na starý Most. Pořád se mi po něm stýská. Když se začal bourat, tak jsem hodně nocí probrečela,“ svěřila se Deníku. Dosud se nesmířila s tím, že stát nechal kvůli těžbě hnědého uhlí zlikvidovat v druhé polovině 20. století tak starobylé město. „Stále na starý Most myslím. Když někde od malička žijete a na začátku dospělosti musíte z domova odejít, protože je pod ním uhlí, tak přijdete úplně o všechno, o dětství. Komu se to nestalo, ten to nemůže pochopit,“ dodala seniorka, která si v Chomutově dlouho nemohla zvyknout.

Traumatizujících příběhů o vykořenění jsou spousty. Dokazují, že starý Most v lidech stále žije a je důležitý pro zachování jejich identity. I proto je velmi zarážející, že v novém Mostě dosud neexistuje stálá expozice o zaniklém historickém městě a jeho pozoruhodném vývoji, který nemá ve světě obdoby. Nejprve tržní osada vzniklá na močálech, pak významné středověké město, později průmyslové centrum, potom mrtvá obří díra a nyní velké jezero s blízkým novým městem, které se má v tomto století směrem k vodě rozšiřovat. Popis všeho, včetně dějin každodennosti, by zaplnil budovu. Lidem by však stačilo přiblížit alespoň zlomek tohoto osudu, jen klíčové části pestré mostecké historie, ale různé iniciativy veřejných institucí i jednotlivců zatím tento dlouhodobý záměr nedotáhly do konce. Stálá expozice starého Mostu se odkládala například pro nedostatek peněz nebo kvůli obavám, zda bude výsledek dost přitažlivý. Pozitivní zprávou je, že na záměru se dál pracuje. Dokonce je už stanoven termín. Oblastní muzeum a galerie v Mostě si dalo za cíl expozici otevřít v roce 2028.

Přípravy pokračují, a odborná diskuze ještě může v ambiciózním projektu leccos změnit. „Je to osm set let dějin, které nebude jednoduché vtěsnat do omezeného prostoru. Ten nás nejvíc limituje,“ sdělil ředitel Michal Vavroch, který do muzea nastoupil loni v říjnu. Laicky řečeno, experti vědí, jaké mostecké epochy či události z jednotlivých století zdůraznit, ale musejí pracovat jen s několika volnými místnostmi, kam se vejdou pouze Top exponáty.

Výstavních předmětů má muzeum dost a co bude chybět, může nahradit audiovizuální technikou. Jenže je třeba vyřešit dilema míry využití moderní technologie. Muzeum se inspiruje i v zahraničí, kde se střetávají různé přístupy. Vavroch se kloní k názorovému proudu, že muzea, jak je má člověk rád, stojí především na krásných historických předmětech. „To je základ a naše silná stránka, které bychom se měli držet,“ uvedl ředitel, který nechce soupeřit s vědecko-zábavními centry, jenž sází na efekty a elektronické vychytávky. Ty zřejmě nebudou v nové mostecké expozici tolik dominovat i proto, že technika bývá poruchová a rychlým vývojem se navíc výrazně mění – co dnes vzbuzuje úžas, může za pár let vypadat v expozici zastarale či trapně.

Zajímavé je, že Most nadále zůstává jakousi laboratoří testující obě možnosti. Odlišný přístup k prezentování historie nabízí kreativní digitální centrum Most creative space, které sídlí v městské knihovně a umožňuje lidem podívat se do starého Mostu prostřednictvím brýlí pro virtuální realitu. „My se zaměřujeme na 60. a 70. léta, tedy na období, které si lidi ještě pamatují,“ řekl vedoucí centra Martin Špoula. Původně se uvažovalo o tom, že by se tento virtuální model stal součástí připravované muzejní expozice, ale spojení obou koncepcí není jisté.

Nelze vyloučit, že nakonec vzniknou dvě expozice s různým obsahem – jedna v muzeu, druhá v objektu po městské knihovně, ze kterého se má stát kreativní umělecké centrum, až se knihovnické služby přestěhují do Repre. V novém centru by se starý Most představil virtuálně i formou interaktivní hry, která by přitáhla k místní historii hlavně mládež bez osobní znalosti zaniklého města. Existuje však ještě zjednodušená verze někdejšího náročného městského projektu MiniMost, která zahrnuje výrobu plastových maket významných budov starého Mostu. Kolik jich bude a kde skončí, není známo. Zatím je hotov model divadla a zvonice. Kdysi šlo o velkolepý záměr, který zahrnoval výstavbu parku s miniaturou bývalého města. Areál plánovaný už před dvaceti lety měl vzniknout za desítky milionů korun poblíž jezera Most, ale pro nedostatek peněz se nic nepostavilo.

Nad tím, že Most potřebuje stálou expozici připomínající jeho historii, ale stále panuje všeobecná shoda. „Už to tady mělo být dávno. Je to víc než padesátiletý dluh,“ řekl Špoula.

To, že byl starý Most jedinečný, prokázal před půl stoletím i archeologický průzkum jeho historického jádra, které patřilo k nejcennějším v republice. O vytvoření stálé expozice se začalo hlasitěji hovořit v 90. letech po sametové revoluci. Nejprve v odborných kruzích, poté na veřejnosti. „Je to ostuda,“ komentoval v roce 2011 publicista Vlastimil Novák situaci, kdy stále nikdo nekonal. O rok později se v mostecké knihovně otevřela alespoň malá expozice starého Mostu, kde byl kromě dobových fotografií a předmětů ze zbouraných domů vystaven jezdící model mosteckého kostela vyrobený v Německu. Po přestěhování této makety, hlavní atrakce, na jiné místo nadějná expozice v knihovně postupně zanikla. V provozu byla jen několik let.

Starý Most připomínají pravidelné tematické výstavy v muzeu. Například v roce 2020 to byl Příběh starého Mostu, což byla výstava věnovaná památce historičky Heide Mannlové Rakové (1941 – 2000), která svůj život zasvětila poznání a záchraně kulturního dědictví Mostu a Mostecka. Významným muzejním počinem byla mimo jiné digitalizace skleněných negativů a zpřístupnění unikátních fotek starého Mostu na webovém portálu Panoráma starého Mostecka.

 

Deník Mostecka / Martin Vokurka
14. 11. 2024