OFICIÁLNÍ JMENOVÁNÍ TÝMU PRO PROJEKT STŘEPY SEVERNÍCH ČECH

Kamarádi!

Před rokem v 55 letech jsem se nacházel v nejhezčím období mého života. Moje dcera měla dva roky do dokončení vysoké školy a já dva roky do splacení půjček. Měl jsem relativní jistotu v malých zakázkách a těšil se, že až vše doplatím, vrhnu se na ukončení svých dlouholetých projektů. Mám rozepsanou a dofocenou knihu o sedláku Rajterovi „Příběh sedláka Rajtera“, téměř ze 3/4 dokončené vlastivědné putování po řece Bílině a jejím okolí „Příběh fialové řeky“ a potřeboval jsem pár let na dokončení souborné velké knihy „Střepy severních Čech“. Tam jsem plánoval dofotit třídírnu uhlí v Komořanech a město Ústí nad Labem. Kniha Střepy severních Čech měl být velký papírový box se sešity s mými hlavními severočeskými tématy. Každý sešit měl obsahovat historický text, kontext k tématu a spoustu malých a velkoformátových fotografií. Sešity měl být ve velmi uvolněném stylu podobném kvalitním časopisům s obrázky přes půl strany, mezi texty, na spadáka a pod.:

Obsah:

1/ Bourání Libkovic

Příběh poslední naší obce zbourané v roce 1993 kvůli uhlí a archeologický výzkum 2021.

2/ Uhlí

Občasné snímky z povrchových dolů, natáčení reklamy pro MUS 1995, konec hlubiného dolu Koh-i-noor 2000, likvidace rypadla KU 800 v Chabařovicích 2000, likvidace elektrárny ETU I v Tušimicícch 2006, poslední jaro na dole Centrum 2016, likvidace teplárny T200 v CHZ Litvínov 2016 a náhodné snímky z dolů a ty nedofocené Komořany.

3/ Romové

Příběh Děti z vedlejší ulice 1986-1997 včetně veselého Paľa z Litvínova, rom Vašek – od jeho 4 let do současnosti, sídliště Chanov a Janov, kauza Matiční v Ústí nad Labem 2000, projekt o předlické škole „O Školara“, rasové sociální nepokoje kolem roku 2015 v Duchcově a okolí a další drobné příběhy.

4/ Příběh sedláka Rajtera

Zkrácený a doplněný o fotografie dalších zemědělců5/ Příběh fialové řeky Zkrácený pro potřeby sešitu.

6/ Natáčení fimů

Lesní Chodci 2000, Štěstí 2004, A bude hůř, Roming 2006

7/ Volné snímky z cest

Procházky po severních Čechách, z rekultivací, kulturních akcí, staveb silnic a pod., taková ta drobná detailní industriální zázračná krása, staré vily a třeba i fotky z obce Horní Jiřetín zachráněné v roce 2015 před zbouráním, tady jsem si krásně nafotil kostel a zámek Jezeří, svobodný obrazový zápisník.

S těmito sešity pak měla být v boxu velká kniha Střepy severních Čech, kde by se vystřídaly s minimem textu na velké ploše tak trochu více konzervativně nejkrásnější fotky z mého seriálu bez výrazného vysvětlovaní, pouze postupně jdoucí 200 až 400 snímků obrazové simfonie. Kniha měla začínat příjezdem na Lounsko mezi České středohoří, stočit se do oblasti dolů a po toku Bíliny pokračovat do Ústí nad Labem. Po závěrečném textu jsem se plánoval rozloučit fotkou svatého Václava z Výškova, stejného místa které otevírá koudelkův Černý trojúhelník, tím se měl uzavřít jakýsi kruh fotografů kteří se historicky zdejší krajině věnovali. To místo mám nafocené v různých modifikacích. Na začátku 90. let jsem do téhle vesnice jezdil za kámoškou a sochu si fotil. Samozřejmě mnohem hůř, musel jsem do toho tématu dozrát a doškolitse!

Měkké sešity jsem plánoval prodávat i volně, levně jako časopis. Mám také rozepsanou stručnou knihu o tom jak a proč fotografuji, jmenuje se fotografie v kontextu, kde jsem chtěl začátečníkům černobílé fotografie přiblížit jak efektivně přemýšlet při focení na filmy a na co si dát pozor.

A na závěr jsem se těšil, že udělám výstavu pod názvem „Moje věci“ a vyfotím své hračky, knihy a památné předměty a dary jež mě celý život obklopují a napíši k nim příběhy. Neb já se s věcmi loučím těžko, protože od dětství, kdy jsem vyrůstal dlouho jako jedináček věřím, že i věci mají duši:-).

Celý život jsem těšil, že k tomu dojde, ale náhle na začátku tohoto roku jsem vstoupil do úplně jiné reality.

Když v červenci 2022 umřel můj dlouholetý kamarád a mentor Petr Pakosta, tak jsem jeho odchod prožíval velmi emotivně. Měl jsem hluboké deprese a nemohl spát, chodil jsem beze spánku dva dny mezi Mezibořím a Janovem než jsem třeba na 2 hod odpadl. Nakonec jsem dokázal usnout jen ve svém autě a to mi zachránilo život, deprese pak úplně odezněly během práce na komunálních volbách.

Bohužel mi tento hluboký smutek rozjel autoimunitní onemocnění. Od února tohoto roku mám diagnostikovanou velmi těžkou progresivní nevyléčitelnou autoimunitní nemoc a na ní teď umírám. Je to velmi rychlý sešup a jsem smířený s tím, že svou fotografickou misi už nedotáhnu. Zůstane po mě odhadem tři a půl až čtyři tisíce detailně roztříděných negativů a 80TB digitálních dat a já doufám, že mí nejlepší kamarádi z nich postaví něco, co bude dávat smysl 🙂

Do týmu tímto oficiálně jmenuji:

Marie Ibrahimovičová / Dcera, vlastník autorských práv, vedoucí projektu, editor obrázků správa negativů

Martin Špoula / Můj dlouholetý grafik, doufám, že se nebudeš bát odvázat, grafická úprava, editor obrázků a Richard Procházka a Henrich Borároš jako konzultanti co by to mohli případně netradičním nápadem oživit grafický koncept

Jan Setvák / Kamarád historik, bude vybírat snímky podle historické hodnoty a dohledávat místopisné a historické údaje

Marin Wágner a Václav Vašků, Martin Špoula / digitalizace negativů, případně jejich úprava, bohatě stačí cca 50% toho co odvádí MW u svých snímků

Vladimíra Kotra Žídková / kamarádka fotografka editor a výběr výtvarných obrázků Dagmar Vyhnálková / Psala o mě diplomku, bude mít na starost můj životopis a editovat bláznivé a překvapujícíc obrázky

Ronald Persan / Vyvolání zbylých 450ks filmů, pokud to nestihneme spolu.

Martin Štěpánek, Pavel Svoboda, Iva Hermová, Martin Špoula / Organizace výstav, mí kamarádi, znají mě, mohou do toho mluvit a mají spoustu našich společných fotografií.

Ivanka Hermová Růžičková a Sabrina Karasová / Texty, mám rád jak píšete a obdivuji váš nadhled.

Jan Pokorný, Pesvice / Skvělý truhlář kamarád, originální bukové rámy pro výstavu, už mi je dělal.

Radek Mikuláš, Martin Wágner, Tomáš Vainer / Tisk barevných a černobílých fotografií.

Jan Piňos, Janek Rovenský, Petr Globočník, Vladimír Buřt, Václav Vašků / Historický význam svobodného myšlení a občanské společnosti od 90. let po současnost.

Blanka Techlovská / Expozice památečných předmětů, snové doplnění výstavy.

Martin Růžička, galerie Suterén, Ústí nad Labem / Paspartování.

Daniel Ziss, Martin Špoula, Blanka Techlovská, Martin Štěpánek / Tvorba výstavy nebo expozice

Rád bych, abyste se v tomto týmu dohodli, pokud to nebude možné, mají nadřazené slovo: Martin Špoula, Marie Ibrahimovičová, Vladimíra Kotra, Iva Hermová a Martin Štěpánek.

Věřím vám

————

Plánoval jsem také vydat přehledné dílo kamaráda malíře a básníka Horymíra Zelenky. Nestihl jsem to. Pozůstalost po malíři právě předávám ze své správy Okresnímu muzeu v Mostě.

Posledním úkolem k vydání měly být konvolut pohlednic A5 prodávaný v hliníkovém pouzdře na způsob svačinových boxů ze 60. let a velký Permonický kalendář jež jsem fotil pro firmu ENELEX v roce 2010 a postupně motiv rozšířil přes práci pro pražskou optiku Spektrum.

Moc jsem se těšil, že budu s výstavou a svou milovanou dcerou jezdit po světě a užívat si jej bez potřeby focení. Navnímávat. Teď aktuálně nemám sílu. Měl jsem velké psychické problémy a zdraví se mi podlomilo výrazněji. Nicméně stále se těším z přítomnosti a obdivuji přírodu kolem sebe. Život na planetě Zemi je velmi křehký. Ač se nám to nezdá, žijeme ve velmi úzkém pásmu pro přežití. Musíme si to pásmo bedlivě chránit.

Já věřím ve vesmírnou energii, energii času, věřím také na zázraky a dobro, ještě to úplně nebalím, ale potřebuji klid. Prosím, až si příspěvek dočtete, nijak zvlášť nereagujte. Moc děkuji, prostě to tak je… Ještě se úplně neloučím, třeba se to zlepší, jen jsem jmenoval správný tým!

S Láskou a Nadějí, ahoj, Ibra.